Z VRCHOLU DOLŮ

 POZITIVNÍ ZMĚNY[1]

      Rané stáří – střední věk po padesátce přináší:

     Novou citlivost, smyslovost.[2] Náš zrak je slabší, ale dokážeme se lépe dívat, a z toho co vidíme, máme větší radost, větší estetický požitek.

     Vyvíjí se generativita. Počítá méně s odezvou. Po padesátce máme své děti rádi, i když se nám odcizily, myslíme s láskou na vnoučata, která ani pořádně neznáme.  Maslow říká, že: "Každý člověk potřebuje lásku, ale člověk skutečně zralý a moudrý vystačí s malým přísunem jejich projevů. Vydrží mnoho nepochopení, nenávisti a pohrdání.“[3]

     Žena v muži a muž v ženě.[4] Hormonální rozdíly mezi mužem a ženou se zmenšují už před padesátkou a pokračují pak dál. Muž se stává méně výbojným, bývá mírnější, laskavější. Nyní může projevit i své "ženské" povahové sklony, měkkost, přání podřizovat se vedení, mírnost a laskavost, pasivní umělecké zájmy. Dokáže se hodiny nimrat s vnoučaty. Užívá si toho, co si v první polovině života vědomě či bezděčně odříkal.  Naopak u ženy se někdy objevují mužské povahové rysy, je průbojnější, ráznější, přebírá dominantní roli v manželském páru.

     „Změny vůči sobě a okolnímu světu ve středním věku byly předmětem klasických teorií vývoje C. G. Junga a E. Eriksona. Tento pohled, že ženy ve středním věku se stávají více asertivní, projevují více agrese a mužských vlastností, naopak muži jsou více otevřeni, citoví, je akceptován v psychologii vývoje. Jung považoval tyto změny za  nadčasové a nadkulturní.“[5]

     Intelektová složka. [6]  Velká zásoba informací, zkušenost, rozvoj určitých funkcí, oslabení jiných. Dobrá schopnost dobře využívat informací a svých schopností. Snaha předávat zkušenosti. Výkony kolísají, mění se. Snížená flexibilita myšlení, zhoršená krátkodobá paměť. Změna postoje k učení.