100 let
VE ZNAMENÍ OSLAV
1 SBORY CB SLAVÍ
Rok 2010 je rokem oslav. Naše Církev bratrská slaví 130 let od svého založení. Vyjadřujeme vděčnost Pánu Bohu za jeho věrnost, vznik a vývoj jedné větve Kristovy církve, která, ač v minulosti procházela nesnadnými situacemi, nyní obnovená žije, roste duchovně i početně.
2 CÍRKEV NA TĚŠÍNSKU SLAVÍ
Ve sborech na Těšínsku jsme koncem května také slavili. A to 100 let od vzniku „Svazu rozhodných křesťanů“. Dovolte mi, abych uvedl pár historických poznatků:
15. 7. 1910 skupina patnácti věřících zaregistrovala na těšínském úřadu starosty „Svaz pro Rozhodné křesťany“ (později zvaný „Svaz rozhodných křesťanů“), jenž i po registraci působil v rámci tehdejší Evangelické církve. Početně rostl, zakládal sbory a postupně se stával svojí strukturou podobným evangelikálním církvím. Sbory SRK, zeměpisně patřící do oblasti Těšínského Slezska, byly v průběhu sta let svědky i účastníky mnoha změn, s kterými se musely vypořádat, což nebylo v tehdejším kontextu náboženském, zeměpisném, jazykovém a politickém vůbec snadné. Věřící byli formováni vícero teologickými vlivy. Tento složitý kontext doby vedl k občasnému narušení duchovní jednoty a osobních vztahů uvnitř hnutí i navenek.
Členové SRK hlásali potřebu obrácení ke Kristu cestou pokání, zdůrazňovali důležitost posvěceného života a prožívání moci Ducha svatého. Jejich statut obsahoval následující cíle: humanitárnost, probouzení, konání milosrdenství, pěstování střízlivosti, záchrana padlých lidí a alkoholiků z jejich duchovní i tělesné nouze. Péče o nemocné, sirotky, postižené a staré. Péče o společenství. Organizování přednášek, vydávání literatury a její distribuce.
3 DŮVODY K OSLAVĚ
Dnes evangelikální sbory, které více nebo méně zachovávají dědictví „Rozhodných křesťanů“, čítají šest až sedm tisíc věřících v rámci čtyř církví na území dvou států (Církev bratrská a Apoštolská církev v České republice, Letniční církev a Evangelikální letniční společenství v Polsku). Tyto sbory v současnosti uchovávají povědomí „společných kořenů“ a udržují mezi sebou blízké vztahy. Vyjádřením této jednoty byl společný projekt oslav 100. výročí „Svazu rozhodných křesťanů“ na Letnice 2010 v polském Těšíně, ve městě, kde vše začalo.
SRK již téměř 60 let neexistuje (v Československu zanikl v roce 1951 pod tlakem úřadů). Každý ze čtyř subjektů pak prožíval své méně nebo více pohnuté dějiny. Při zpětném pohledu však můžeme konstatovat, že i těžké a složité situace v těchto sborech a osobních životech lidí Pán Bůh obrátil v požehnání. Použil si obdarování a věrnost věřících, ale i lidskou nedokonalost a selhání k budování svého díla a ke zvěstování evangelia tomuto světu.
Proč tedy slavíme něco, co již dávno organizačně zaniklo, ztratilo svůj význam a poslání? Zdá se, že existuje několik legitimních důvodů, které nás ujišťují v tom, že čas, prostředky a úsilí vložené do příprav a průběhu oslav mají svůj význam a odkaz:
Vděčnost vůči Pánu Bohu za jeho dílo, které zachoval a dále rozmnožuje a žehná mu. Z jednoho malinkého hnutí, malých specifických buněk existují dodnes mnohé sbory ve čtyřech poměrně velkých církvích. Sbory rostou a zakládají nové stanice.
Vděčnost za naše předchůdce víry. Oni v nesnadných dobách stavěli kaménky „Boží mozaiky“ v této oblasti s velikým sebezapřením, jistě dle nejlepších motivů a tužeb.
Úžas nad jednotou těchto církví a sborů, které touží žít vedle sebe v lásce a vzájemné spolupráci. Setkání přípravného týmu a možnost společné organizace oslav jsme vnímali jako Boží zázrak upevňující naše vzájemné vztahy a obnovující naše společenství.
Příprava a vydání asi stostránkové publikace s velice zajímavým historickým i současným materiálem ze života sborů a církví vzešlých z tohoto hnutí. Nevyužité články a informace budou zpřístupněny na internetové stránce www.sch-rk.eu
Možnost připomenout mladým lidem vznik našich sborů.
Předání „generační štafety služebníků“ nejstarších bratrů generacím sloužícím nyní.
Proklamace důvěry a jednoty mezi kazateli CB a pastory AC v Českém Těšíně (konala se při jiné, ale návazné příležitosti).
4 SLAVNOSTNÍ DEN
Naším záměrem bylo hledání odpovědi na otázku: „Co z hnutí rozhodných křesťanů bylo dominantní, a co tedy můžeme rozvinout a žít v současné době?“ Druhá otázka, která byla při našich přípravách nastolena: „Jakým způsobem naplňují naše církve, vzešlé z tohoto probuzení, své poslání ve společnosti. Tedy co je pro naše jednotlivé církve charakteristické?“
Na dopoledním shromáždění zaznělo několik příspěvků:
Bratr Guńka z Polska, který patří do „druhé generace“ předků, hovořil o vzniku hnutí. Zdůraznil jejich opravdovou rozhodnost žít nový a svatý život v Kristu. Navzdory mnoha příkořím a problémům zvěstovali evangelium jednoduchým, ale mocným způsobem. Žili tak, že měli vliv na okolí. Díky evangelijní zvěsti a novému životnímu stylu prožívali jejich přátelé setkání s Kristem. Postupně zakládali jednotlivé sbory. Bůh jejich službě žehnal a působil mocně prostřednictvím darů Ducha svatého mezi nimi. Svoji moc potvrzoval některými nadpřirozenými znaky a zázraky.
Velmi podnětné se jevily příspěvky vedoucích církví, které se i dnes hlásí k odkazu hnutí. Předseda Rady Církve bratrské bratr Daniel Fajfr vyjádřil vděčnost za bohatství, kterým byla posilněna Církev bratrská společenstvím sborů na Těšínsku (jistota a radost ze spasení, služba dary, nadšení pro Krista, srozumitelné zvěstování evangelia...). Tak tomu bývá, že hnutí, která posílá Pán, přinášejí biblické důrazy, které církev během doby opomíjela zvěstovat a žít.
Biskup AC, bratr Martin Moldán, zdůraznil hodnotu duchovního dědictví a naši zodpovědnost, jak s ním ve svých životech naložíme. Druhým důrazem, který z odkazu otců připomněl, byla jejich touha po svatosti, podobnost Pánu Ježíši a očekávání na působení a moc Ducha svatého.
V příspěvcích dalších hostů (biskupové církví v Polsku) zaznívaly výzvy a povzbuzení k opravdovému následování Ježíše Krista. K tomu je nezbytná moc Ducha svatého, která se projevila o Letnicích. Obrácení je začátkem naší vnitřní proměny.
Dopolední společenství bylo „lemováno“ několika nádhernými písněmi a kvalitní hudbou společných pěveckých sborů Církve bratrské a smyčcového orchestru pod vedením bratra Ewalda Danela. Většina písní byla vyňata z „pokladnice rozhodných křesťanů“ (Śpiewnik Pielgrzyma) a upravena místními hudebními skladateli.
Závěr dopoledne, které se z důvodu oboustranných překladů protáhl, patřil prosbě o požehnání nejstarších bratrů přítomným pastorům, a posléze vztažené ruce všech pastorů směřovaly k celému shromáždění.
Odpolední setkání se neslo v ovzduší poněkud větší spontánnosti než dopolední.
Byli jsme mile překvapeni moderním žánrem písní mládežnického sboru z „Bieszczad“. Byl živý a oslovující. Chválící skupina „Donebevolající“ volala do nebe a zvala účastníky mocnými hlasy k oslavě toho, jenž má všelikou moc. Pro některé byla požehnáním a skvělou příležitostí k oslovení současné mladé generace, která rozumí těmto písním svým způsobem. Ne všichni přítomní však porozuměli tomuto způsobu oslavy. Názorně jsme prožili něco malinko ze zápasů, které prožívali naši předkové po celá desetiletí mezi sebou navzájem (přijetí nových způsobů služby ve sborech a v misijní práci, napětí mezi obsahem a formou zvěstování...). Pokud nás tyto různosti zároveň povedou k vzájemnému naslouchání, přijímání a jednotě, poslouží k požehnání a spasení nevěřícím. Však o to také vždy usilovali naši předkové, a podobně zvěstovali po celý den naši kazatelé. Zkušenosti posledních let nás ujišťují, že lze nesouhlasit, jinak chápat a prožívat, ale přitom se navzájem milovat a přijímat.
Skvělým vyústěním celého dne oslav bylo mocné a oslovující kázání bývalého biskupa Letniční církve v Polsku a hlavního organizátora oslav bratra Hydzika. Vzýval shromážděné k pokání, obnově života a k možnosti naplnit své potřeby skrze Pána Ježíše v moci Ducha svatého. Mnozí lidé vyjádřili touhu a rozhodnutí svou osobní účastí v přímluvné kazatelově modlitbě za jejich životy.
5 ODKAZ
Oslavy stého výročí jsou minulostí. Církev zde žijící patří současnosti a budoucnosti. Bude rozhodná, svatá, milující a obětující se? Dokáže zvěstovat živé a srozumitelné evangelium tomuto světu a sloužit potřebným?
Pán Bůh je věrný a ponechal těmto generacím svého Ducha a přítomnost Pána Ježíše Krista až na věky. Díky mu za to, že vykonal prostřednictvím našich církví tolik skvělých věcí a naplňuje svoji vůli mezi námi.
Důvěřujme mu ještě více, následujme ho a poslouchejme. Učiňme vše pro zachování pokoje a jednoty mezi našimi i sousedními církvemi a sbory. Pak naplníme a rozmnožíme odkaz našich milých „rozhodných bojovníků víry“, kteří již odpočinuli v Božím království.
„Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře! Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.“ (Hebr. 13, 7. 8)
S přáním požehnání a pokoje od Pána
Tadeáš Firla
